ŽÁKOVSKÉ PARLAMENTY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

<  Zpět na výpis článků

V uplynulém půl roce jsme školili napříč ČR 18 pedagogických sborů v tom, jak v životě školy usadit a následně podporovat žákovský parlament. Poprvé jsme také výrazněji začali působit na různých typech středních škol, včetně učilišť, odborných škol i gymnázií.

 

Díky zapojení v Pokusném ověřování systémové podpory občanského vzdělávání na školách jsme měli možnost proniknout do problematiky žákovských parlamentů na středních školách. Zkušeností se sbory na školách základních máme za léta praxe již stovky. A tak pro nás bylo nejzajímavější sledovat, jak osvědčené know-how funguje na vyšším stupni škol.

 

Nositel vize 

 

Klíčovým faktorem pro úspěch žákovské participace na škole se ukazuje být známá zkušenost se základními školami: pokud je nositelem vize ředitel, má parlament lepší startovní pozici, než když je nositelem vize učitel. Současně se ale potvrzuje, že ani v jednom případě není vhodné, když za ambicí zapojovat žáky intenzivněji stojí jen jedna osoba. Ředitel k sobě potřebuje motivovaného učitele, který chce pozici koordinátora parlamentu vykonávat, stejně tak učitel potřebuje ředitele, který je ochoten základní podmínky pro rozvoj parlamentu garantovat.

 

Kapacity, čas a zase čas

 

Na středních školách poměrně často vyvstal problém s tím, že jak učitelé, tak žáci, jsou dle svých slov poměrně hodně vytížení a na žákovský parlament mimo výuku jim nezbývají kapacity. Přičemž začlenění parlamentu do výuky není vhodné, čas setkání nemá být pro nikoho za trest (ani pro učitele, ani pro žáky). Otázkou vždy zůstává, jak silná je motivace ředitele a učitele parlament zavést a co jsou ochotni tomu obětovat – zda je občanské vzdělávání pro školu jednou z priorit. V ten moment škole nejvíce pomůže, když v rozvrhu vyhradí čas přímo pro setkávání žákovského parlamentu, jako by byl součástí výuky – tedy v čase, kdy mohou žáci ze všech tříd, kteří se účastní voleb do ŽP.

 

Co dělá učitel?

 

Na základní škole je standardem, že pedagog, který je vzdělán v tom, jak předávat odpovědnost dětem a jak metodicky vést žákovský parlament zpočátku setkání žáků moderuje a tyto dovednosti postupně učí žáky, až jim zasedání předá do rukou úplně. Ale i tak je na zasedáních přítomen, aby žáky podporoval, dával jim zpětnou vazbu, hlídal, zda parlament naplňuje stanovené vzdělávací cíle. Proto výraznou odlišností se ukazuje být postava učitele, který na středních školách občas mívá pozici garanta, který je dětem k dispozici, pokud o to projeví zájem, ale na zasedáních v některých případech není přítomen, případně nedohlíží na naplňování předem stanovených vzdělávacích cílů.

 

Know how

 

Pozorovali jsme, jaké oblasti z našeho na základních školách ověřeného know-how, fungují i na středních školách a které jsou naopak výrazně odlišné. Na základě toho, co jsme zatím mohli zažít při školení pedagogických sborů, jsme došli k tomu, že převážná většina našich doporučení a metod je plně využitelná na ZŠ stejně jako na SŠ. Odlišná samozřejmě bývá náplň činnosti žákovského parlamentu, což je však vzhledem k věku žáků a základní premise, která počítá s tím, že se žáci věnují realizaci takových aktivit, které vycházejí z jejich potřeb, naprosto přirozené a bez významného vlivu na to, jak parlament ve škole usadit, vést a efektivně rozvíjet. Nejvýraznější odchylkou se tak jeví již zmiňovaná a poměrně klíčová postava koordinátora parlamentu… Právě koordinátor je totiž nositelem know how, člověkem, který díky svým znalostem a dovednostem dokáže s žáky pracovat takovým způsobem, aby činnost žákovského parlamentu nebyla jen pravidelným setkávání skupiny dětí na půdě školy, ale aby z ní dokázal svým průvodcovstvím vykřesat opravdové občanské vzdělávání.

 

Kdy parlament občansky vzdělává?

 

Klíčové u činnosti žákovského parlamentu není, čemu se věnuje (jaké akce a projekty realizuje), ale jakým způsobem je realizuje. Občansko-vzdělávacími cíli parlamentu totiž např. je:

-          ukazování dětem, jakým způsobem mohou přijímat odpovědnost;

-          naučit je dovednostem, které jim umožní v situacích, kdy nějakou odpovědnost mají s ní zacházet tak, aby ji unesli;

-          tvorba proaktivních a odvážných postojů, které vycházejí ze zkušeností a prožitků v parlamentu nabitých (změna a realizace situace a světa kolem nás je možná, dostupná a rozvíjející);

-          reflektování vlastní činnosti a neustálé sledování procesu a posilování kritického uvažování;

-          a v důsledku toho všeho získat schopnost se svobodně, ale s veškerou odpovědností rozhodovat.

A tak je klíčové, aby dospělý koordinátor žáky těmito procesy a prožitky provázel, pomáhal jim s reflexemi, pracoval s nimi takovými metodami, které budou adekvátní jejich věku, atraktivní a při tom stále občansko-vzdělávací.

 

Mentoringy na školách

 

Jaká je realita na středních školách právě s ohledem na práci koordinátorů při setkávání parlamentů, budeme moci sledovat v průběhu příštího půl roku. Budeme totiž koordinátorům dodávat podporu v podobě mentorských setkání – budeme na základě zakázky toho kterého koordinátora pozorovat jeho práci a společně s ním pak partnersky jeho profesní dovednosti popisovat, reflektovat, rozvíjet. Současně budeme sbírat data do anonymizovaného výzkumu a na základě toho, co budeme moci pozorovat na zasedáních žákovských parlamentů na SŠ, formulovat obecnější doporučení pro podobné typy škol.

 

- Tomáš Hazlbauer -

ESF EU MSMT OP

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁNÍ

© 2017 Centrum pro demokratické učení, všechna práva vyhrazena.

ADRESA:
U železné lávky 6/557
118 00
Praha 1

KONTAKTY

ZŘIZUJÍCÍ ORGANIZACE:
CEDU - Centrum pro demokratické učení, o. p. s.
IČO: 02493799
www.skolaprodemokracii.cz
info@cedu.cz


Vytvořil Next Generation Solution, s.r.o.