VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZESNULÉ
Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky (lat. In commemoratione omnium fidelium defunctorum), která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé. Jak tento den pojal žákovský parlament v ZŠ Za alejí? Velmi originálně.
Na ranním setkávání jsme představili svátek "Dušičky". V souboru níže můžete nahlédnout do našeho scénaře, který sestavila Veronika B. O hudební doprovod našeho vystoupení se postaral Matěj s Markem.
Jak to probíhalo?
Ti, co mluví o tom jak zemřeli
Adriana Michaela Drábková - Laura
Šárka Kamrlová - Kateřina
Veronika Smutková - Anna
Jakub Jahoda – Sv. Václav
Johana Holčíková – Sv. Ludmila
Lucie Rýpalová – Drahomíra
Marek Hlobilek – Karel Hynek Mácha
Julie Hrochová – Marie Terezie
Sandra Duffková – Emma Destinová
Adéla Měrková - Julie
Ti, co mluví o posmrtném životě
Adéla Hučíková - Hermína Týrlová
Tomáš Gryč - Karel IV.
Terezie Křenová - Božena Němcová
Aneta Horehleďová - Sv. Anežka
Matěj Mikulec - J. A. Komenský
Denisa Svatošová - Kněžna Libuše
Kristina Brajdić - Marie
Veronika Brajdić - Renata
Eliška Zbránková - Dagmar
Zbyněk Juránek - Milan
Laura: Všechno nejlepší!!!!!
Všichni: Cože?
Laura: Dneska máme svátek – jsou dušičky!!
Emma Destinová: Páni to už je 86 let, co jsem po smrti…..
Karel H. Mácha: A jak jste vlastně umřela?
Emma Destinová: Byla jsem slavná operní pěvkyně, ale poslední roky mého života byly pro mě i mého manžela velmi těžké. Topily jsme se v dluzích, a navíc já jsem přestala vystupovat na koncertech… Zemřela jsem na mrtvici během operaci očí…. A vy?
Karel H. Mácha: Já zemřel ve svých 25-ti letech na Choleru, v té době jsem měl krásného syna, kterému byl teprve měsíc (povzdechne)
Kateřina: A víte co se stalo mně??
Marie Terezie: Copak?
Kateřina: Před deseti lety, to mi bylo 12, jsem vypila tatínkovi v garáži omylem kyselinu, což bylo velice nepříjemné….
Julie: Ale prosím tě, já skočila z mostu pro nešťastnou lásku! Myslím, že to je daleko horší než nějaká kyselina…
Sv.Václav: To mě zase nechal zabít můj vlastní bratr! Myslel jsem si, že mě chce k sobě pozvat na prátelský oběd, ale když jsem tam přespal, a ráno se šel pomodlit, před branami kostela mě ubodali
Sv. Ludmila: A mě zase uškrtila jeho matka, moje milovaná snacha Drahomíra, se kterou jsem měli spory už velice dlouho
Drahomíra: Vždyť už jsem se ti omluvila Ludmilo!
Emma Destinová: A co ty Maruško?
Marie Terezie: Já jsem se nachladila při svém oblíbeném lovu bažantů, a později jsem na to nachlazení zemřela
Anna: Ou, tak to je celkem nepříjemné, ale neveřili by jste, co se stalo mně. Když mi bylo 17, měla jsem velice oblíbený jeden román. Jednoho dne jsem se procházela po sousedním městě, které bylo opuštěné, a velice tiché. Připadalo mi to jako ideální místo pro četbu mého románu. Byla jsem do něj tak začtená, že jsem si nevšimla, že byla přede mnou stará studna. Zakopla jsem a spadla do ní. Volala jsem o pomoc, ale nikdo mě neslyšel, po několika dnech jsem zahynula……
Milan: Přestaňte už mluvit o smrti! Co se stalo stalo se tak to už nechte být....
Dagmar: Přesně a k tomu proč se furt babrat ve věcech co se děly na zemi. Teď jsme tady a nemá smysl probírat to jak jsme zemřeli
Božena Němcová: Třeba mě se tady docela líbí na zemi jsem pořád musela přemýšlet o penězích, o tom kde bydlet co jíst a tady mám všechno co jsem si kdy přála a můžu se naplno věnovat svému psaní
Libuše: Já budu upřimná mě se tu nelíbí! Nemám tu nic na práci a tak se celé dny jen nudím na zemi jsem aspoň mohla řešit nějaké pořádné hádky ale tady.....
Sv. Anežka: Ale to je účel tohoto místa, abychom všichni odpočívali v pokoji
Libuše: Cože?
Karel IV. : No Anežka tím chce říct, že za to že jsme se k lidem v životě chovali mile a pomáhali jsme jim tak teď si to máme vynahradit a starat se o sebe a naplňovat si sny, co jsme v životě nedokázali zrealizovat
Renata: Já jsem třeba úžasný příklad toho že si až v posmrtném životě plním svůj sen. Vždycky jsem chtěla být herečka a přednášet srdceryvné projevy na prknech jež znamenají svět, ale ve světě se mi nikdy nepodařilo prorazit. Teď si můžu hrát v divadle každý večer a k tomu před tak úžasným publikem jako jste vy. To by se mi na zemi nikdy nepodařilo
Marie: Po tom tvém včerejším vystoupení se vážně nedivím že si místo hraní v divadle pekla chleba
Sv. Anežka: Náhodou se ti to velmi povedlo
Renata: Slyšíš Mařeno jedna byla jsem úchvatná až dechberoucí
Marie: Neříkej mi Mařeno ty slépko vypelichaná......
Renata: Jak si do........
J. A Komenský: Děvčata klid vaše chování je zcela absurdní. Připomělo mi mé časy na zemi. Když jsem učíval taky tam bývaly takové děti, co se hádaly o stejné malichernosti jako vy dvě
Renata: To ale nebyla malichernost ona urazila můj talent
Sv. Anežka: Renatko nesmíš se tak rozčilovat není to dobré na tvůj tlak.....
Dagmar: Anežko nech ji ti umělci vždycky bylí takoví švihlí, na to žádná slova nepomůžou
Hermína Týrlová:No dovol já jsem náhodou velice mírumilovná bytost a nikdy se do hádek nepouštím bezdůvodně. Jenom díky svému sebeovládání a chladné hlavě jsem to dotáhla tak daleko.
Renata: Chceš tím snad říct že se neumím ovládat a že proto jsem nebyla umělkyně!?!? Tak to si teda myslíš!?!?
Marie: Ne ty si to nikam nedotáhla, protože v sobě nemáš ani špetku talentu
Milan: No tak máme přece svátek to musíme pořádně oslavit!
Všichni: NA NÁS!!!
Zdroj: stránky školy.
Více o žákovském parlamentu zde.
