JAK SE ŽÁCI ZŠ PODÍLEJÍ NA FUNGOVÁNÍ A ROZVOJI ŠKOLY?

<  Zpět na výpis článků

Česká školní inspekce (dále ČŠI) realizovala od září 2016 do dubna 2017 šetření na 3662 základních školách. Hlavním tématem byla „Participace žáků a studentů na fungování a rozvoji školy“ s většinovým zaměřením na fungování žákovských parlamentů. Ukazuje se, že tuto formu spolupodílení se žáků na rozvoji školy využívá 62,5 % plně organizovaných škol a celkově 1505 všech základních škol má žákovský parlament, což potvrzuje jeho rozšířenost napříč školami v ČR.

Zapojování žáků na školách roste - rozšířená tisková zpráva CEDU

Centrum pro demokratické učení, o. p. s. (dále CEDU) bylo osloveno jakožto expertní organizace, která se již 10. rokem zaměřuje na jeden z nejdůležitějších nástrojů participace – žákovský parlament (dále jen ŽP). CEDU stanovilo oblasti a otázky k výzkumu, podílelo se na formulaci závěrečné tematické zprávy a doporučení.

Která nejzajímavější zjištění z výzkumu vyplynula?

Zapojování žáků roste

Nikdy neproběhl takto rozsáhlý výzkum, ale dle podobných menších výzkumů počet parlamentů roste (známá byla existence 580 ŽP, nyní jich je 1505).

Mladší i starší řeší to samé

Zajímavé je zjištění, že žáci základních i středních škol se podílejí na stejných typech činnosti (viz následující graf) a s velmi podobnou četností, což je v rozporu s tím, co na konferencích uvádějí zástupci středních škol, kteří se domnívají, že participace na ZŠ je mnohem více „hravá“ a od té „serióznější“ na SŠ se liší . 

Graf č. 1: Oblasti života a chodu školy, na kterých se žáci podílejí – podíl škol (v %)

 Většina parlamentů funguje formálně

Pozitivně vyznívající celkové množství parlamentů v ČR snižuje jeden z klíčových faktorů, a to je frekvence a délka setkání ŽP. Efektivně fungující parlamenty se setkávají minimálně 1x za 14 dnů na alespoň 45 minut (optimálně 1x týdně na 90 minut). Nejčastější praxí je ale setkávání 1x za měsíc (53,4%) viz tabulka č. 1 v celkové délce jedné vyučovací hodiny (48,4%).

Nižší četnost setkávání, než je optimum, naznačuje formální charakter žákovských parlamentů, ve kterých tak dochází spíše k přenosu názorů a podnětů, nikoliv k rozvoji dovedností žáků. To platí pro 74,3 % ZŠ.

 Tabulka č. 1: Četnost schůzek žákovského parlamentu – podíl škol (v %)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že základní školy preferují nižší intenzitu setkávání žákovského parlamentu, než je doporučovaná četnost jednou za dva týdny – nejčastěji se scházejí jednou za měsíc. Téměř v 60 % škol však probíhá jednu vyučovací hodinu nebo více.

Souvislosti s nedostatečnou dotací i frekvencí potvrzuje fakt, že 42% škol má zasedání parlamentu v čase, který se z pohledu zkušenosti na školách, jeví v důsledku jako nevhodný (tj. v čase, kdy probíhá výuka, krátká setkání o přestávkách).

Třetina škol dělá špatně volby

Poměrně negativní jsou také zjištění týkající se způsobu realizace voleb ve třídách, kdy celých 34,2 % (viz tabulka č. 2) ZŠ zajišťuje volby individuálním přístupem v každé třídě. Zkušenost ze škol ukazuje, že bez promyšlené a jednotné metodiky neproběhnou volby správně, což následně velmi ovlivňuje pozici a prestiž ŽP ve škole.

Tabulka č. 2: Organizace voleb do žákovského parlamentu – podíl škol (v %)

Role koordinátora ŽP je nenahraditelná

Většina škol (95,3 %) se ŽP má i svého koordinátora, tedy učitele, který žáky provází a pomáhá jim reflektovat zažité zkušenosti. Čtvrtina z nich má dokonce více osob, což je jedno z výrazných doporučení naší organizace.

Vztah pedagogického sboru a smysl parlamentu

Z šetření vyplývá, že dle výpovědí ředitelů znají učitelé na téměř všech ZŠ i SŠ důvody zřízení ŽP ve škole a jeho cíle, na ZŠ pak také jeho kompetence viz graf č. 2.

Graf č. 2: Pedagogové a žákovský parlament – podíl škol (v %)

Z výpovědí ředitelů vyplývá, že učitelé na téměř všech ZŠ znají důvody zřízení ŽP, jeho cíle a kompetence. Tyto výroky ostře kontrastují s naší zkušeností ze stovek setkávání s pedagogickými sbory napříč ČR a koneckonců dokazují i dříve zjištěná data o tom, že jen 6 % škol má parlament v Školních vzdělávacích programech.

Ukazuje se, že právě neznalost smyslu a vzdělávacích cílů ŽP je největším problémem usazení efektivně fungujícího parlamentu na školách. Ředitelé tak často rozvoj demokratických postojů a trénink občanských dovedností upozaďují a za hlavní cíl fungování parlamentu uvádí zapojování žáků do života školy a pořádání akcí a projektů v režii žáků viz graf č. 3.

Graf č. 3: Hlavní cíle žákovského parlamentu – podíl škol (v %)

ČŠI má v oblasti občanského vzdělávání jasno a přímo v tematické zprávě uvádí: „Dobře fungující žákovský parlament pozitivně ovlivňuje školní klima tím, že mění vztah mezi vedením školy, pedagogy a žáky směrem ke spolupráci a partnerství.“

My s tím souhlasíme a zveme všechny nezapojené školy do naší sítě Škola pro demokracii!

 

 

ESF EU MSMT OP

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁNÍ

© 2017 Centrum pro demokratické učení, všechna práva vyhrazena.

ADRESA:
U železné lávky 6/557
118 00
Praha 1

KONTAKTY

ZŘIZUJÍCÍ ORGANIZACE:
CEDU - Centrum pro demokratické učení, o. p. s.
IČO: 02493799
www.skolaprodemokracii.cz
info@cedu.cz


Vytvořil Next Generation Solution, s.r.o.